Úrok z prodlení - sankce za pozdní platby daní

Úrok z prodlení - sankce za pozdní platby daní

Novelizací zákona o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb. (dále ZSDP) platné od 1.1.2007 § 63 vznikla nová sankce za pozdní platbu daní, a to úrok zprodlení, který je povinen zaplatit daňový dlužník, který nezaplatil daň v den její splatnosti.

§ 63 odstavec 2 ZSDP

Daňovému dlužníku vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Příklad:

Poplatníkovi podáním daňového přiznání DPH za leden 2008 vznikla povinnost úhrady ke dni 25.2.08 ve výši 117000,- Kč. Úhrada byla provedena dne 25.4.08, tj. o 60 dnů později.

Výpočet úroku:

výše úroku 17,50% (platná k 1.1.08)

Poplatníkovi vznikne úrok ve výši 3366,- Kč.
Úrok se zaokrouhluje na celé koruny nahoru dle ZSDP § 46a odstavec 1.

§63 odstavec 5 ZSDP
Úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému dlužníku nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jedné daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200,- Kč.

Příklad:

Poplatníkovi vznikla podáním daňového přiznání za srpen 2007 daňová povinnost ve výši 150000,- Kč. Úhrada byla provedena o dva dny později.

Výpočet úroku:

výše úroku 16,75% (platná k 1.7.07)

Poplatníkovi úrok nevznikne, protože nepřekročil částku 200,- Kč dle výše uvedeného § 63 odstavec 5.

Úroky z prodlení v obchodně-závazkových vztazích

Dlužník je v prodlení, jesliže řádně a včas nesplní svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem, popřípadě tím, že dlužník nemůže svůj závazek splnit v důsledku prodlení věřitele. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, je dlužník povinen zaplatit z nezaplacené částky úroky z prodlení (s výjimkou případů, v nichž je dlužník povinen platit poplatek z prodlení), tuto povinnost mu ukládá v obchodně závazkových vztazích ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku.

§ 369, odst. 1 obchodního zákoníku

Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy zákona občanského.

Výše úroků z prodlení v obchodně-závazkových vztahů se řídí především smlouvou, avšak v případech, kdy úroky z prodlení nebyly ve smlouvě sjednány, řídí se pak předpisy práva občanského.

§ 517 občanského zákoníku

1) Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit, jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění.
2) Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení, výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

Výši úroků z prodlení zákon sám o sobě neupravuje, avšak v § 517 odst. 2 občanského zákoníku je obsažen odkaz na prováděcí předpis, tzn. Nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. (s účinností od 28.4.2005), kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku.

Výpočet úroků z prodlení

1) od 15.7.1994 do 27.4.2005

V uvedeném období činila výše úroků z prodlení dle NV č. 142/1994 Sb. dvojnásobek diskontní sazby stanovené ČNB platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. Z výše uvedeného vyplývá, že bylo třeba zjistit výši diskontní sazby platné k prvnímu dni prodlení, a pak již je po celou dobu až do zaplacení jistiny výše úroku stejná.

Příklad I:
Dlužník dlužil 30.000 Kč, do prodlení se dostal 1.3.2005. Svůj dluh zaplatil 10.2.2007. Kolik činí úrok z prodlení?

Řešení:
Diskontní sazba k prvnímu dni prodlení, tj. 1.3.2005 činí 1,25%, úrok z prodlení tedy činí 2,5 % p.a. (ročně). Počet dní prodlení je od 1.3.2005 do 9.2.2007, tj. 710 dní.

úrok z prodlení

2) od 28.4.2005

Od tohoto data je v platnosti novela č. 163/2005, kterou se mění nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

§ 1 NV č.142/1994 Sb., ve znění NV č. 163/2005 Sb. (účinnost od 28.4.2005)
Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

V přechodných ustanoveních tohoto předpisu se stanoví, že výše úroků z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti nařízení, se řídí dosavadními právními předpisy, tj. výše úroků se stanoví jako dvojnásobek diskontní sazby platné k prvnímu dni prodlení.

Příklad II:
Faktura v částce 20.000 Kč se stala splatnou dne 31.5.2005. Uhrazena byla 4.5.2006 (prodlení pohledávky od 1.6.2005 do 3.5.2006).

Je potřeba určit, jaká repo sazba byla platná v jednotlivých kalendářních pololetích prodlení. Z tohoto důvodu je třeba výpočet úroků z prodlení rozdělit do několika dílčích částí:

V praxi se lze často setkat s případy, kdy je v průběhu prodlení dlužníka závazek částečně uhrazen. V těchto případech je potřeba rozdělit na část, po kterou se úrok z prodlení počítá z celé výše jistiny a od data částečné úhrady počítáme úrok ze zbývající dlužné částky, viz. následující příklad.

Příklad III:

Pohledávka v hodnotě 25.000 Kč se stala splatnou dne 10.11.2005. Dne 25.4.2006 bylo uhrazeno 15.000 Kč, zbývající část pohledávky pak 1.10.2006.